Vyměnil mráz za pekelnou výheň, ale rozhodně se nespálil. Naopak... Rožhavená jihoamerická antuka přiblížila Jakuba Lustyka k jeho snu. Nadějný českotřebovský tenista udělal důležité kroky k tomu, aby si letos zahrál juniorský grandslam na pařížských kurtech Rolanda Garrose.

Chci se do Paříže dostat, pronesl Lustyk. Potřebuji se ale na světovém žebříčku posunout do první stovky, abych se vešel do kvalifikace. Díky třem turnajům nejvyšší juniorské kategorie ITF však pomalu klepe na její dveře. Do Jižní Ameriky odlétal jako 250. hráč světa. Domů se vrátil s posunem na 162. místo světového rankingu. S takovými výsledky jsem nepočítal, přiznal sedmnáctiletý student českotřebovského gymnázia, který si během tří týdnů připsal do žebříčku 60 cenných bodů. To jsem nečekal.
Není ani divu. Neprožil zrovna ideální zimu. Místo kvalitní přípravy stále obíhal doktory. Nejprve jsem měl zablokovaná záda, potom výron a nakonec zase angínu, vyjmenoval mladý tenista své problémy. Skoro tři měsíce jsem byl bez tréninku. Začal jsem hrát až dva týdny před odletem. To nebyla zrovna slibná předzvěst. Navíc v Jižní Americe na něj čekala další nepříjemná překážka. Musel se vyrovnat s obrovským teplotním rozdílem. Doma na začátku března vládl ještě mráz, v Paraguayi se teploměr vyšplhal na sluníčku až k padesátce.
Byl to velký šok, usmál se Lustyk. Měl jsem trošku štěstí. Na kurt jsem šel hned druhý den a bylo zataženo. Ovšem další zápas jsem už odehrál v největším vedru a trval tři a půl hodiny. Tvrdou nástrahu ale zvládl výborně. Jihoameričany, kteří se v takovém klimatu cítí jako ryba ve vodě, porážel. Paradoxně se jeho osudem stali italští tenisté, ač Evropané byli na turnajích v menšině.
V paraguayském Asuncionu se Lustyk probil z kvalifikace do hlavní soutěže. V ní získal cenný skalp Ekvádorce Duranga, 51. hráče světového ?ebříčku. Zastavil ho až ve třetím kole Ital Trevisan po třísetové bitvě. Jeho krajan Azzarita vystavil českotřebovské naději stop zase v brazilském Sao Paulu. Tentokrát hned v úvodním kole kvalifikace. A do třetice Itala potkal v Porto Allegre, kde nastoupil rovnou do hlavní soutěže. Ve třetím kole brazilského turnaje si zopakoval souboj s Trevisanem. A opět byl úspěšnější soupeř, který se lépe vyrovnal s přerušením zápasu kvůli dešti a přesunem na rychlejší antuku do haly.
Trevisan se díky jihoamerickým výsledkům posunul na hranici první světové stovky, upozornil Lustyk na kvalitu svého dvojnásobného přemožitele. Ale je škoda, že jsem se aspoň jednou nedostal do čtvrtfinále.
Co nevyšlo ve dvouhře, přišlo v deblu. V Porto Allegre postoupil spolu se Slovákem Kližanem až do finále, když porazili třeba Rumuna Luncana s Rusem Čechovem, nejvýše nasazený pár soutěže. Až? v souboji o vítězství nestačili na americko-francouzskou dvojici Schnugg - Eysseric.
Finále je ale zatím mým nejlepším výsledkem v kariéře. A to samé platí o mém současném postavení v žebříčku dvouhry, pronesl Lustyk. Chci ale stoupat ještě výš, abych se dostal na Rolland Garros.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj, str. 6
Dušan Korel